V období letních táborů je jistě dobré se zamyslet nad tím, jaké jsou evangelizační možnosti těchto aktivit a jakým způsobem k nim přistupovat. Představují totiž možnost, jak citlivě a nenásilně přistoupit k hledajícím mladým lidem.

Jakou cestu ale zvolit? Jistě je na počátku nutné zodpovědět otázku etičnosti případného pastorálního či evangelizačního působení na táborech. Situace je totiž poněkud odlišná od běžné misijní činnosti. Předně tím, že mladý člověk nemá kam před takovou činností utéci, pak také tím, že vedoucí tábora či instruktor je v nadřazeném postavení vůči účastníkům.

Jaký tedy zaujmout postoj? Myslím, že odpověď ve své teologii podává kardinál Špidlík — na prvním místě musí být člověk. Středem člověka je srdce. Přístup, který bude veden láskou k druhému, nemůže být neetický, pakliže bude respektovat druhou osobu. Nemůže se jednat o nějakou deformovanou podobu lásky, ale o její nejčistší a nejhlubší prožití, které má zdroj a obraz v životě Trojice. Tento přístup také determinuje užité metody. Nejde v něm v prvé řadě o to, co druhému říkáme, o diskusi plnou argumentů a logických konstrukcí, kterými většina z nás snadno dotlačí mladého člověka do slepé uličky, ale o postoj zcela opačný.

O svědectví vlastního života, na kterém bude vidět ona přidaná hodnota, kterou lze těžko popsat slovy, ale která by z věřícího měla vyzařovat. Tak jako slepice má jen duši animální, tak má nepokřtěný člověk jen duši lidskou, avšak křesťan ducha Božího. Mezi nepokřtěným a pokřtěným je tedy stejný rozdíl jak mezi nepokřtěným a slepicí. Pochopitelně cítíme, že tento pohled je nesprávný a příliš zjednodušující, snad i cosi vypovídá o intelektu mnicha, ale je na něm zřetelně vidět, že člověk, který se stane Duchovním, je odlišného bytí od člověka zcela světského.

Svatý Basil to vyjádřil jako dýchání oběma plicemi. Člověk nevěřící sice žije, ale nemá plnost lidství, které bylo vykoupeno Božstvím. Alespoň zde na Zemi. Ať chceme nebo ne, táborníci vedoucí bedlivě pozorují a v jejich jednání vidí určité vzory; ať již pozitivní nebo negativní.

Psí seznamka v novinách rozbouřila vody | Jižní Čechy Teď!

Být člověkem Duchovním je tedy první krok k hlásání evangelia životem, zcela přirozeně a nenásilně v jakékoli situaci. Ať již táborové či netáborové. Této roviny by se neměl žádný křesťan vzdát, ať již je kdokoli a dělá cokoli. Zde by měla aktivita vedoucího na světských táborech končit. Dále by měl jít, jen když táborník vyšle jednoznačný signál, že má zájem. Zvláštní situace je na křesťanských táborech.

Zde se již jaksi počítá s tím, že se o Bohu bude moci mluvit a je dokonce předpoklad, že tak bude činěno.

Na nádraží v Táboře našli mrtvého mladého muže - Strakonický deník

To ale neznamená, že bychom měli slevit z prvního požadavku. Nechci nijak hluboce zabíhat do problematiky katecheze mládeže, neboť to je oblast již dosti literárně zmapovaná. To, k čemu bych si dovolil připojit poznámku, je otázka, co říkat či jak pracovat s dětmi nevěřícími.

Myslím, že to, co na táboře obvykle nelze učinit, je obrátit je na víru. Ale existuje několik oblastí, které by se zdařit měly. Předně by si měli odvést obraz toho, že věřící člověk není psychicky poškozený pedofilní pokrytecký hlupák, jak je médii někdy podsouváno.

Spíše naopak. Pokud se podaří vtisknout táborníkovi představu o křesťanech jako o bytostech alespoň neutrálních, pak to jistě není špatný výsledek. To, co by se mělo podařit také, je upozornit na to, co je křesťanská kultura a jaké jsou hodnoty, které jsou víře blízké. Myslím, že právě to může být jeden z důvodů, proč rodiče třeba i ateističtí posílají děti na křesťanské tábory — chtějí, aby si uvědomili evropské kořeny, které jsou v křesťanství.

Seznamka - Diskuse na - portál pro všechny maminky

To můžeme sledovat například v německém gymnasialním školství, kde je velká poptávka po latině. Rodiče dětí chtějí, aby jejich potomci věděli odkud pocházejí a jaké jsou hodnoty, které by měli vyznávat.

V Německu je to akcelerováno obavou z islámu, která u nás není zatím tak silná, ale ono hledání evropských kořenů je trend celospolečenský a jasně patrný. Pakliže se k těmto dvěma tématům připojí i něco z kultury, může být evangelizační mise úspěšnější, než by se mohlo na první pohled zdát.

Táborníci budou schopni objektivně a bez předsudků ve svém dalším životě přistoupit k otázce, zda je křesťanství tou správnou cestou v jejich životě. Myslím si, že letní tábory pro to připravují půdu více než dostatečně.

rychla seznamka –

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:. Zaslat tip redakci. Nahlásit chybu. Bitcoin Ethereum. Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo? Copyright c Christnet. Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám. Podpořit Christnet. Magazín Zpravodajství Názory Seznamka Sdílet na signálech. Aktuální články Měl by papež František navštívit Ukrajinu? Shledáváte-li naši činnost smysluplnou, budeme rádi, když naši práci oceníte svým příspěvkem.

Odborný článek: Seznamovací tábor

Adresa kryptopeněženky: bc1q6xauevqs0hdwv8re8gfjysekjzf0rs5scqr7sh. Navzdory pohodlným papučím a začínající pleši, která plíživě obkličuje jeho rockerský ohůnek, se ve svých 26 letech ještě nesmířil s tím, že tady na příjmu černovického blázince jeho kariéra končí.

V hlase je cítít zjevné pohrdání a posměch. Drobný fyzik s odřeným ksichtem, který to chtěl dneska zalomit pod vlak, poté co matematicky dokázal, že podstatou Vesmíru je zlo, neví co by měl tomu mladýmu uchu vykládat a tak jenom mlčí. Ví, že ať už řekne, rozbije nebo pochčije cokoli, stejně ho čeká sprcha, prášky a Krok za krokem ve společenské místnosti.

Brněnská pakárna je plná zajímavých individualit. Samozřejmě šance na uzdravení jsou v pakárně podobný jako v krimu na polepšení. Většinou si odsud člověk odnese pár dalších problémů, aby to mohl na svobodě rozjet ve velkým. Není se co divit. Personál každýho blázince světa tvoří stejně vyhořelá skvadra, jakou známe ze školních sboroven a poboček České pošty.

Když se primář blbě vyspí, nechá relativně normálního člověka v šaškecu klidně o rok dýl. To je dost času na převýchovu v regulérního blázna. Hrdina našeho článku, z jehož deníku budeme citovat, není jen trapný sebevrah, ale naštěstí mu diagnostikovali i sexuální deviaci, díky čemuž si mohl projít Černovice skrz naskrz, ozkoušet nejrůznější oddělení a metody a podat report, co všechno je v blázinci na piču.

Ano, tušíte správně: všechno. Někdo si holt neumí nebo se bojí správně namíchat prášky s chlastem nebo pořádně umotat šňůru a pak se probudí na JIPce u Svaté Anny.

Aspoň tam dostane lekci do života, jak správně uvazovat k posteli. Odtud se jede rovnou do Černovic na Oddělení 22 s nepřetržitým dohledem. Kromě pláče a dýlování cigaret pacoš brzo zjistí, že jedinej zajímavej program tady je braní prášků.

S vychytanou dávkou chemky i zapadající sluníčko svítí o něco tepleji.

Někteří, jako třeba Pan Harmonikář, dokonce předstírají záchvaty, aby mu něco pěkného střelili. Po pár dnech člověka přesunou na mírnější oddělení, kde pacoš přičichne k další, avšak poslední droze: přeslazenému čaji.

Může online cesta za láskou skončit exekucí? :: Tábor :: Zpravodajství z okresu Tábor a okolí

Pak už zbývá jen Krok za krokem a Simpsonovi v televizi, šachy, pár časopisů a novin s historickou hodnotou, nevyužívaný fotbálek, Člověče nezlob se a Scrabble z éry ČSSR. S pacienty nikdo nepracuje. Má v piči, že jí pacoši nalevo i napravo vidí do zápisníčku, kam si akorát kreslí čtverce a kytičky.

Jaký je účel stanice 22 neví asi ani její personál — teda kromě zabránění neúspěšným sebevrahům to po dobu pobytu zkusit znova. Okna jsou nerozbitná, šňůry od nabíječek se suší na sesterně. Zakázaný je i ořezávátko na tužky.

Plánování vzpoury bývá taky jedna z oblíbených myšlenkových her před první dávkou léků na kuřárně. Psychiatrie má kriminálu blíž, než by si kdokoli tam venku chtěl připustit.

Hlavní rozdíl je asi v tom, že sexuální narážky a zoufalou nadrženost tlumí psychofarmaka. Největší projev svobody je házet jídlo ze zamřížovanýho okna ptákům nebo pozorovat, jak čmelák den co den přilétá ke skulině v omítce a neúnavně z ní doluje kamínek. Sem tam člověka ještě zabaví dva maniodepresivní spolubydlící, kteří mezi sebou hrají oblíbenou hru Ty jsi já a já jsem ty.

To je všechno. Pokud něco působí stres, a to kurevskej, tak vizita. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí padlo dávno před samotnou vizitou, je úplně jedno, jak se pacoš projevuje. Chlápek, co byl ještě před chvílí na řemenech kvůli agresivnímu chování, jde domů, zatímco relativně fungující mukl zůstává dalších čtrnáct dní.

Debata s primářem je nemožná, ale dá aspoň muklovi šanci si to v naštvanosti ještě víc posrat. Výsledkem je, že se někteří lidi začínají chovat jako reální magoři a zkusí si třeba, jestli je možný proskočit skleněnýma dveřma do VIP sekce čerstvých sebevrahů spoiler alert: nejde.

V mobilu má také velké množství islámských náboženských písní a kompletní diskografii Rytmuse. Kdybych věděl, jak nahlas dokáže jeho mobil hrát, tak jsem mu nabíječku nepůjčoval. Jinak je na oddělení největší vzrůšo, když se hledá viník, který počůral pytel na špinavé tepláky, nebo kdo ukradl spolubydlícímu hřebínek.

Po nějakém čase se bývalý sebevrah, coby čerstvě diagnostikovaný perverzák, dostává do té nejlepší společnosti: chlápků, kteří mají za sebou dvacet, třicet let krimu, recidivy, a neúspěšných pokusů o léčení.

Nejdivnější na oddělení 40 je, že jeho pacienti sebou necukají, netrpí samomluvou, neserou si do postele, prostě vypadají jako kdokoli venku na ulici. Akorát ve svým životě někomu kurevsky ublížili. Tady jsou ale hodní, Cyproplex jim snižuje hladinu testosteronu.