Leontýna, 29
Číslo profilu | 3551532 |
---|---|
Datum registrace | 29.01.2023 |
Aktualizován | 05/27/2023 |
Jméno | Leontýna |
Země | Czech Republic |
Město | Prostějov |
Orientace | Lesbičky |
Věk | 29 |
Znamení zvěrokruhu | Beran |
Výška | 188 cm |
Váha | 68 kg |
Barva vlasů | Bruneta |
Barva očí | Modrý |
Kouření | Ne |
Alkohol | Ano |
Oblíbené země | Mauricius Rakousko Maroko Kroatië Nizozemsko Estonsko |
Wikipedie:Pod lípou/Archiv /03 – Wikipedie
V letošním roce mohl každý občan našeho státu zaznamenat vskutku význačné jubileum — sedmisté výročí narození Karla IV. Autor tohoto příspěvku původně zamýšlel zpracování právních vztahů k vodám, které by byly jednoznačně vymezeny obdobím vlády pouze tohoto panovníka.
Avšak — Jan Lucemburský udělil již v roce svému synovi titul markraběte moravského — Karel byl s určitým časovým odstupem zvolen římským králem v úterý Teprve později byl Korunovace českého krále se konala až 2.
Karel IV. Můžeme i konstatovat, že rovněž následovníci tohoto výjimečného vladaře Václav IV. Z uvedených důvodů jsme se proto pokusili tento náš příspěvek prezentovat pokud možno komplexně — tj. Ještě před popisem právních vztahů ke splavným vodním tokům v období dynastie Lucemburků je zapotřebí uvést kratší poznámku o starších privilegiích upravujících uvedenou problematiku. Šlo o donaci směřovanou k tehdejší kapitule, která byla založena při dnes již nedochované románské bazilice sv.
Štěpána, vybudované na dnešním Dómském návrší v tehdejších administrativně, strategicky i obchodně významných raně středověkých Litoměřicích.
Postupně bylo v Litoměřicích příslušnými panovnickými listinami též vymezeno tzv. Na úvod této dílčí části našeho příspěvku je zapotřebí se též zmínit o tom, že první již listinně doložené právo na plavbu od Přemysla Otakara II.
Panovník povolil dovážet svobodně sůl a slanečky k tomuto městu na celkem čtyřech lodích Čelakovský, ed. Král Jan Lucemburský následně potvrdil s ohledem na již vydaná privilegia litoměřickým měšťanům v listině 2 s datem 4. Též došlo k opětovnému přiznání výsady práva na sklad zboží dopravovaného po Labi např. Čtenáře si dovolíme seznámit jen s velmi krátkým úryvkem 3 jak latinským zněním, tak i českým překladem tohoto dokumentu Čelakovský, ed.
Z pozdější doby se též dochovala listina, s datem Panovník rozhodl tak, že mělničtí mohli směrem dolů vozit obilí na třech lodích rovněž i jiné zboží , avšak při cestě zpět, když se poté plavili nahoru po Labi, mohly mít pouze dvě z nich náklad soli — na třetí pak bylo možné dopravovat jakékoliv zboží — kromě soli.

Dovolíme si uvést jen část staročeského znění jde o pozdější překlad 5 původního latinského textu :. Také nemají ti z Mělníka žádné lodě doluov ani nahoru vézti, leč by prve od měšťan z Lithoměřic znamenány byly; jestliže by vezli neznamenanými lodími, tehda mají a mohú jě ti z Lithoměřic a jich moc zdvihnúti a staviti, jakož obyčej a právo jest.
Ami Pro - - Zápas o duši -
Také chcem, aby měštěné z Lithoměřic již řečené lodě znamenali vedle žádosti Mělnických první den, když by k Lithoměřicóm přišli, aneb ihned druhý den potom, oni vezte shuory neb nahoru; a jestliže by jiná to cechovánie jíti nemohlo, to oni osaditi a osvědčiti mají lidmi dobrými, a s tiem jeti tu jiezdu, a v tu mieru oni mají bezpečni býti bez hyndrovánie.
Potom ti z Mělníka mají žádati Lithoměřických měšťan, aby skladu prázdni byli zhuoru neb doluov vezúc s již řečenými třmi lodími všelikterak, jakož dotčeno jest; ale clo jich dáti mají na těch miestecb, kdežto z práva povinni jsú. Jako velmi zajímavý dokument lze označit listinu krále Jana Lucemburského z roku , ve které tento panovník právně vymezil prodej dříví v Podskalí Čelakovský, ed. Musel je nabídnout pouze pražskému měšťanovi. Obdobně tomu bylo u palivového dříví.
Dovolíme si uvést jen vybranou část staročeského znění pozdějšího překladu původního latinského textu :. A kdyžby ti tři dni pominuli a vyšli, budú moci podskalští taková dříví koupiti, a tak koupená za dva dni pořád zběhlá bezpečně sobě opatřiti a je jmíti. A hned po těch dvou dnech den nastalý před polednem, budeli to moci bejti, taková dříví z vody vytáhnúti a prodati budú moci komužkoli za slušné peníze. Též také ustanovujem, chtíce i tomu, aby ode všech na věčnost skutečně zachováváno bylo, aby žádnej z měštan, ani z podskalských, ani jinej žádnej, kdož pak koli, proti nižádnému, kdož by pramen neb prameny dříví po řece Vltavě, nebo Mži 8 plavil, za příčinú kupování dříví nevycházel, a neb na jedné z těch dvou řekách, prvé nežliby ten plavec s tím dřívím k břehu přistavil, kupovati nesměl, aneb se o to nepokoušel, ale v lese 9 dříví sekati aneb sekané kupovati jeden každý muož a jemu se propouští.
Také ustanovujem a to též, aby ode všech bez proměny zachováváno bylo, chceme, aby naprosto žádnej v Podskalí aneb u svatého Valentína dříví ku palivu spuosobná na vodě prodávati aneb kupovati nemohl, jedné leč by prvé z vody vyvezena a na břeh vytažena byla, a to pod pokutou ztracení toho dříví, kdož by koli proti předpověděným 10 rozkazuom našim toho čeho se dopustil, a prodávati neb kupovati směl.
Diskuse K-report (Archiv ): Archiv diskuse , a ZSCS - bardotky do
Neb to všeckno což výš položeno jest, chceme aby ode všech, na něž se vztahuje, ustavičně zachováno bylo. Pozdější listina téhož českého krále z roku pak potvrdila Starému Městu právo na sklad v Podskalí Čelakovský, ed. Každý plavec byl vždy povinen vytáhnout kmeny na břeh viz též Jičínský, , s. Splavnou byla i řeka Ohře — jako zajímavá lze označit privilegia vydaná jak královskému městu Žatci , tak i královskému městu Louny , která osvobozovala příslušné měšťany pokud by se plavili s vory od cla vybíraného na tomto významném vodním toku Čelakovský, ed.
Existuje i zmínka o plavení dřeva po řece Labi obsažená v listině Karla IV. Panovník nařídil rychtáři a konšelům města Kolína nad Labem provést nezbytná opatření, která měla přimět opata Sedleckého kláštera k tomu, aby nadále neomezoval svobodné plavení dříví po Labi.
Pokud by opat neuposlechl, pak mohli kolínští měšťané nechat dát odstranit zabraňující vodní díla — z pověření panovníka plně na náklad zmíněného kláštera. Uvedeme jen vybranou část staročeského znění pozdějšího překladu původního latinského textu :. Kdyby se pak přihodilo, že by tíž oppat a konvent v tom odbojni a neposlušni se nalezli, poroučíme vám tímto listem a přikazujeme do konce takové překážky skrze vás přetrhnouti a na škodu a náklad předřečených oppata a konventu napraviti, a jak by toho potřeba byla, činiti.
Na závěr této dílčí části našeho příspěvku se zmíníme opět o Vltavě. Za velmi zajímavý dokument lze označit pozdější listinu Václava IV. Významnou českou institucí jak ve vrcholném 12 a pozdním středověku, tak i v raném novověku byli tzv.
S ohledem na jejich ustanovení nelze opominout latinsky psanou listinu markraběte Karla 13 pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. Zde bylo zcela nově zformulováno, že všem mlynářům podléhajícím pravomoci Starého Města musí být určena pevná a neměnná výška jezů nikdo již neměl omezovat dalšího oprávněného uživatele při využití dříve existujícího a využívaného energetického potenciálu řeky. Uvedeme pouze dva kratší úryvky z této listiny 14 :.
Nedlouho poté byla vydána i listina krále Jana Lucemburského již psaná ve středohornoněmčině , ze dne Z původního dozoru přísežných mlynářů nad pražskými mlýny a jezy se kompetence postupně rozšířila na Vltavu jak pod Prahou, tak nad ní — mnohem později pak na převážnou část vodních toků v Čechách.
Uvedeme jen kratší část z této listiny:.
Ivo Jirásek: Nahota v kontextu pohybové kultury | - vše o českém naturismu
Starého Města v Praze, kteří se kvůli obecnímu užívání tj. Starého Města v Praze, jsme seznali a dáváme touto listinou veřejně na vědomost, že jsme shledali a prozkoumali, že to samé naše město trpí i trpělo značně nedobrým stavem na základě té záležitosti, že všechny mlýny, které se nacházejí v okolí města, jak ty nejníže, tak ty nejvýše položené, nikde nemají míru určenou výšku jezu či stanovené oprávnění, takže to plně způsobuje značné finanční ztráty, které není schopen nikdo unést — a to jak bohatým, tak i chudým — protože kdokoliv totiž může vše tj.
S ohledem na vyměřený rozsah článku se jen ve stručnosti zmíníme o následující části této listiny. Jejich jmenování bylo dáno na základě jednoznačně stanoveného pravidla — čtyři členové se vybírali z celého souboru jak konšelů, tak ostatních měšťanů — čtyři pak byli doplňováni z řad pražských mlynářů pokud s tím ovšem tito souhlasili. Osmičlenný sbor musel následně vždy povinně složit předem určenou přísahu. Výše pokuty se pak výrazně zvyšovala při opakovaném nedodržování daného rozhodnutí Mnohem později až v roce byli do sboru začleněni i někteří mlynáři mimopražští.
V roce jich bylo již dvanáct osm z Prahy. Přísežní zemští mlynáři pak poté mohli již sami ukládat pokuty — získané finanční prostředky následně směřovaly do královské pokladny Klempera, , s. Sami si pro svou potřebu stanovili rovněž platná technická pravidla nezbytná k posuzování výšky jezů, prahů a stavidel a osazování tzv.
Český král a římský císař Karel IV. Dále měla být veškerá cla která byla dříve mnohdy libovolně stanovována zrušena či omezena. Pouze se měl vybírat poplatek mj. Podobně se měla upravit cla i na Mži nyní nazývané Berounkou , Lužici a Otavě. Při sporech přináležela soudní pravomoc výhradně konšelům Starého Města Čelakovský, ed. Uvádíme jen vybrané části staročeského znění pozdějšího překladu původního středohornoněmeckého textu :.
I jsme o tom od nich spraveni, že takové svobodě skrze někderé pány v výš psaném království našem českém překážka k veliké škodě vší zemi a obyvateluom v ní a to za příčinou vymyšlených a v nově usazených cel, též pro vzdělání některých jezuov se děje, tak že předdotčená kupectví a jmenovitě dříví, kteréž ku Praze plaveno bývá, na ublížení všem vuobec s velikú těžkostí se zdržuje, nás pokorně a poníženě prosíce, abychom je před takovými jich velikými a záhubnými ztížnostmi milostivě opatřiti ráčili.
I vzhledše… přikazujeme: najprvé, aby při všech jezích, kteříž na Vltavě jsou, číž by ti kolivěk byli, to tak opatřeno bylo, aby v každým jezu vrata šíří dvadcíti loktuov pražských udělána byla, tak aby skrze takové všecky vrata Vltava rovný a svobodný tok anebo spád míti mohla a toho se potřebí obávati nebylo, aby kupectví, kdyby zhuory doluov padalo, pokaziti se mělo.
Též míníme a chceme, aby to hned bez prodlévání a odporu všelikého předse vzato bylo. Dále chceme, ustanovujem a pod pokutami níže psanými přikazujem, aby ta všecka cla, kteráž na Vltavě po času předjmenovaného krále Václava, předka našeho, usazena jsou, konečně složena byla a nižádný týchž cel dávati povinen nebyl, neb my je mocí naší královskú v Čechách s dobrým vědomím zdviháme, rušíme a v nic obracujeme, vymieňujíce však níže psaná cla v Hluboké, v Újezdci, v Zvíkově, na Orlíku, v Kamíku, v Bráníku a na Vyšehradě, avšak taková cla vyměřujem a tímto zpuosobem vysvětlujem.
Předkem v Hluboké usazujeme a chceme, aby z desíti dřev dlouhých nebo krátkých více nic než dva haléře dáváno bylo a což by koli jiného kupectví na témž dříví, by pak i drobné dříví bylo, to všecko beze všeho vyclení svobodné býti má. Také tomu chceme, aby v Újezdci od desíti dřev dlouhých dva haléře a od desíti malých neb krátkých, jakž se to jmenuje, jeden haléř cla bráno bylo a všecko jiné kupectví, kteréž by na něm plaveno bylo, to ve všem svobodné týmž zpuosobem, jakž výš při Hluboké doloženo jest, býti má.
Potom pak v Zvíkově míníme a chceme, aby z desíti dlouhých neb krátkých dřev cla toliko jeden haléř brán byl a drobné neb malé dříví, kteréž na témž dlouhém neb krátkém se plaví, k tomu též jiné všecko kupectví aby všeho prázdné a svobodné bylo, jakž výš obsaženo.
Dále v Orlíku jest vuole a oumysl náš, aby tu též clo nejináče než jakž v Zvíkově, pokudž na hoře vejslovně vymíněno jest, se vybíralo. K tomu chceme a ustanovujem, aby v Kamíku jeden pramen šedesáte kusuov neb voruov a každý vor deseth dřev držel, a od jednoho každého takového celého pramene toliko pět vídenských cla bráti se má.
Jiné pak všeliké kupectví, kteréž by se na něm plavilo, má všeho osvobozeno býti. Také poroučíme a přísné pod uvarováním nemilosti naší, též pokutami níže psanými přikazujem, aby na jmenovaných i jiných vejš neb níže psaných clech žádný nutkán nebyl nětco protráviti a neb propíti nižádným zpuosobem. V Bráníku také ukládáme a chceme, aby z šedesáti dlouhých dřev jedno dlouhé dřevo a od dvadcíti voruov, kterýžto každý vor deset dřev krátkých držeti má, jedno dřevo krátké kanovníkuom na Hrad pražský bráno bylo.
Potom také míti chceme, aby bylo na Vyšehradě týmž zpuosobem, jako i v Bráníku dříví cleno proboštovi, děkanovi i vší Kapitole vyšehradské s takovýmto doložením, aby k těm dřevuom, kteréž tak cla na Vyšehradě dávati budou ode dne svatého Jiří až do svatých Petra a Pavla, apoštoluov božích, toliko dva haléře dávali, po vyjití pak času a dne svatých Petra a Pavla k každým těm dřevuom, kteréž clíti budou, tři haléře dávati mají, a což by kolivěk jiného kupectví na témž dříví leželo, by pak i drobné dříví bylo, to všecko svobodné býti má.
Také tomu chceme a přikazujeme, aby při všech clech a jezích na vodách, jakožto Mži, Lužnici a Ottavě, tím vším zpuosobem, jako na Vltavě výše psáno stojí, cla, brány a jezové držáni byli. Vedle vodních mlýnů postavených na pevných základech existovala i mlecí zařízení instalovaná na upoutaných říčních lodích — tzv.
Zřizovali je obvykle pekaři Štěpán a Křivanová, , 24; Klempera, , s. Důležitým dokumentem, který umožnil pražským pekařům využívat na řece Vltavě tato zařízení, byla listina krále Václava IV. Uvádíme pouze pozdější staročeský překlad původní latinské listiny, která se bohužel v originále nedochovala:. Známo činíme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří anebo čtouce slyšeti bude, že vzhledna na znamenitou víru a stálou službu věrných našich milých purgmistra a konšelův i vší obce našeho Většího Města pražského, kterouž jsou někdy slavné paměti císaři Karlovi panu otci a předku našemu milému i nám také pilnou snažností se zachovávali a zachovati hleděli a v časech budoucích snažněji a pilněji budou se hleděti líbiti, když od nás milostmi a svobodami novými obdařeni jsouce, je požívajíc radovati se budou; protož s dobrým rozmyslem a radou knížat, věrných našich milých, s jistým naším vědomím, mocí naší královskou tuto novou milosť dáváme, aby purgmistr a konšelé i všechna obec Většího Města pražského mohli dáti a udělati škrtnice na člunech lodních, aby na vodě splejvaly tu, kdež by se jim dobře místo zlíbilo, kdyžby zběhové vodní velicí byli, aby jich mohli požívati ti, kteříž na prodaj rohačky a bělný chleby dobře dělati umějí, aby dostatek mohl býti pro lid chudší poběhlý.
Tento list potvrzen jest pečetí majestátu našeho královského. Velmi zajímavým dokumentem, který vznikl v městském prostředí, jsou tzv. Text se skládá ze dvou částí — první je domněle připisována knížeti Soběslavovi II. Vznik této sbírky se předpokládá přibližně kolem roku pravděpodobným zpracovatelem byl protonotář Mikuláš z Humpolce spolu s protonotářem Zdimírem ze Sedlce — následně došlo ještě třikrát k jejímu přepracování poslednímu v roce Pro nás jsou zajímavá pouze dvě ustanovení Erben, , s.
Pakli by kto výše držal, jmá pánóm deset kop dáti. Kromě řady vydaných listin se Karel IV. Předtím než se uvedené problematice budeme podrobněji věnovat, si dovolíme uvést jen velmi krátkou zmínku o nejstarší naší právní knize mj.
Knihu Rožmberskou. Jakékoliv ustanovení, které by přímo souviselo s povrchovými či podzemními vodami, zde nenalezneme — zajímavá je bohužel jen nepřímo pasáž obsažená v článku Brandl, , s. Codex Carolinus. Schválení tohoto dokumentu se však Karlovi IV. Zákoník nikdy nebyl přímo právně účinný jen některá ustanovení byla později v soudní praxi občas užívána.

S ohledem na historický vývoj českého vodního práva si dovolíme upozornit pouze na článek LVII Palacký, ed. Latinský text pojednává o tom, že po splavných řekách se v té době běžně plavily nesvázané klády — mnohdy z královských lesů nezákonně odcizené.
Originál článku v PDF Příspěvek se zabývá tématem v kinantropologii ne zcela tematizovaným, totiž fenoménem nahého těla v prostředí pohybové kultury.
V jednotlivých oblastech tohoto kulturního subsystému sport, pohybová výchova, pohybová rekreace, pohybová terapie a pohybové umění upozorňuje na různost významů a kontextů dodávajících nahotě smysl na linii kontinua od přirozenosti a funkčnosti přes erotizaci a sexualizaci až k pornoizaci zejména sportovního prostředí. Autor preferuje funkční přirozenost nahoty a odmítá zvěcnělou pornoizaci těla v pohybu, překračující tak již charakteristiky sféry pohybové kultury.
Klíčová slova: nahota, pohybová kultura, sexualizace sportu, pornoizace sportu, přirozenost, estetika sportu. Neoblečené lidské tělo může být biologickou daností člověk se nahý rodí , nicméně je evidentní, že její význam a smysl je dán výlučně kulturním a sociálním prostředím svůj stud za nahotu si jedinec začne uvědomovat až v souvislosti s procesem socializace a edukace , souborem hodnot, jež jsou nahotě v daném kulturním okruhu přisuzovány.
Tak může být tělo bez oblečení znakem religiozity a spirituality. V rámci křesťanství můžeme vnímat jak určitou distanci od tělesné nahoty, tak její zvýznamnění, čehož svědkem může být např. Tortorici, A východní spiritualita,.
Svlečené tělo však může být rovněž znakem protestu a politického boje, ať už za práva menšin zejména menšinových komunit s odlišnou sexuální orientací , za práva zvířat, a zejména protiválečných demonstrací. Odlišný význam je přisouzen nahotě v oblasti umění: kdybychom z dějin umění odstranili všechny artefakty zobrazující nahé lidské tělo, přišli bychom o podstatnou část lidské sebereflexe.
Ivo Jirásek: Nahota v kontextu pohybové kultury | - vše o českém naturismu
Obrazům, sochám a fotografiím, ale také filmům a happeningům zobrazujícím či využívajícím lidská nahá těla, je společná idea hledání krásy, byť může být vizualizovaná až protikladnými způsoby, vyznávajícími zcela odlišná estetická kritéria.
Prolínání umění s jinými významy nahoty, konkrétně pornografií, dokládá např. Lenka Klodová tématem její doktorandské práce byl pornografický časopis pro ženy , využívající ke svým výtvarným dílům části pornografických časopisů. Pornografie, využívající zobrazení hyperreality anatomických detailů Baudrillard, , přistupuje k lidskému tělu v modu objektivizace, depersonalizace, instrumentalizace, zvěcnění.
Soudobá společnost je charakteristická nejenom sexualizací rozeznatelné např. Je to patrné např. Na některé z nich chce upozornit i tento článek. Pro jeho další strukturaci volím jednotlivé oblasti pohybové kultury, tj.
Přestože takto vymezený kulturní subsystém není obecně akceptován, pro jeho zdůvodnění byla podána řada argumentů Jirásek, , zejména — , proto se tohoto rozvrhu přidržím i zde.
Sport je charakteristický úsilím o maximální výkon a vítězství v soutěžních podmínkách. Nicméně jakožto pojem je toto slovo v Evropské unii a také na řadě pracovišť zabývajících se kinantropologií v naší republice používáno v mnohem širším významu, de facto srovnatelným s pohybovou tělesnou kulturou.
Kvůli terminologické jednoznačnosti zdůrazňuji, že nejenom v tomto příspěvku vnímám sport v jeho užším terminologickém vymezení, pro jehož bytostné určení je nezbytná maximalizace výkonu, snaha o vítězství a podmínky organizované soutěže. Při propojení sportu a nahoty pravděpodobně vzejde jako první na mysl kulturní oblast antického Řecka a tamní zvyk soutěžit v přirozené nahotě Olivová, ; Hejduk, Nicméně neměli bychom zjednodušovat fenomény, které jsou svojí podstatou mnohem složitější.
Tehdy se totiž nejednalo o sportovní události, ale o náboženské obřady. Proto o olympijských hrách či jiných panhelénských soutěžích, které dnes vnímáme prizmatem sportovních utkání, můžeme v daném kontextu hovořit pouze s touto výhradou.
Kniha: Vrabec v hrsti – Ilse Aichingerová |
Jinými slovy: fakt nahoty u sportujících závodníků je nezpochybnitelný, avšak smysl tohoto jevu nebyl sportovní, ale religiózní. Nejenom každá kultura a společnost, ale také každá generace volí své vlastní určující hodnoty propojené s nahým tělem.
Není nezbytné vnímat nahotu pouze v rámci sexuality. Nikoliv nahota je otázkou morality, ale imaginace vztažená k sexuálním rovinám nahoty. Zatímco jsme schopni vnímat starořecké dědictví s nahými postavami sportovců bez jakýchkoliv předsudků, pravděpodobně něco takového není myslitelné dnes v obdobných scénách sportovních hal.
Stydlivost a pruderie, stejně jako nahota, ale také její sexualizace a erotizace, má svůj kulturní a časový kontext. Soudobé využití nahoty ve sportovním kontextu není určováno ani religiózními, ani ryze sportovními motivy. Instrumentálně pojatá nahota je patrná v rostoucí míře uplatňovaného pózování sportovců pro erotické časopisy, kalendáře a další tiskoviny Weaving, Ch. Sport je zde pouze nástrojem k vypracování atraktivních postav, jež jsou pro vydavatele vizuálně zajímavé, avšak s bytostnými hodnotami sportu výkon, soutěž nikterak nesouvisí, příp.
0 / 5