Full text of "Píspvky k eské etymologii lidové"

Formulář pro vložení zprávy Název zprávy Text zprávy heslo Zprávy Rok , to je bratru už dvaašedesát let, tedy vlastně už historie a od té jsem předminule slíbil oddech. Ale na druhou stranu je to historie jen nepříliš vzdálená, já sám se za rok chystal do 1. Na pořadu dne bylo tehdy hlavně nové územně-správní členění republiky. Zanikaly tzv. To byl i hlavní bod veřejné schůze, která se konala za velkého zájmu nejen žirovnické veřejnosti, ale i řady posluchačů z okolních obcí ve zdejším kině Lidé měli představu, že o novém začlenění Žirovnice bude rozhodnuto v souladu s jejich přáním.

Převažující zájem byl tehdy na přičlenění k okresu Jindřichův Hradec, na který měla Žirovnice i historickou vazbu viz. Vzpomínám si i na dopis slavného českého historika a pelhřimovského rodáka akademika Josefa Dobiáše autora monumentálních a u nás zcela ojedinělých Dějin královského města Pelhřimova a jeho okolí , který i v pozdním věku chtěl být informován o dění na Pelhřimovsku, ale jen po Horní Cerekev.

Tam už začínalo naším směrem totiž "království hradecké". Podle původního plánu měl být celý okres Kamenice nad Lipou přičleněn k okresu Pelhřimov. Osud Žirovnice byl už v té době zpečetěn, definitivně patřila k Pelhřimovu a žádné přání to už nemohlo tehdy změnit.

VÝROBNÍ VZTAHY V ČESKÉM PLÁTENICTVÍ V A V PRVNÍ POLOVINĚ STOLETÍ on JSTOR

Jeho slova vyvolala bouřlivou nesouhlasnou reakci přítomné veřejnosti. Jeho slova pak potvrdil i zástupce KV KSČ v Jihlavě Jelínek, který na bouři nevole reagoval podle pamětníků prý slovy: "Křičte si jak chcete dlouho, já mám dost času". Žirovničtí vložili své požadavky nakonec i do rezoluce, kterou představitelé města odeslali do Prahy na ÚV KSČ, odkud obdrželi vysvětlující dopis, že jiné řešení není možné. Reakce žirovnické veřejnosti byla taková, že na další veřejnou schůzi konanou Z kulturního života stojí za zmínku návštěva Gusty Fučíkové u příležitosti oslav MDŽ v zaplněném sále kina a dvě představení zdejších ochotníků se hrou Maryša bratří Mrštíků, když v obou představeních s nimi vystoupil pohostinsky i národní umělec Jaroslav Vojta.

Zprávy – Přehled nejnovějších událostí z domova i ze světa

Návštěvnost byla veliká a hra byla samozřejmě i dobře hodnocena. Přesto Jaroslav Vojta tehdy neušel kritice, že si za svá vystoupení nechal zaplatit údajně 2. Ta částka se dnes zdá docela směšná, ale tehdy byl průměrný měsíční výdělek v žirovnickém Partexu necelých 1. Milan Pokorný. Model Žirovnického zámku je otáčivý s elektrickým osvětlením a doprovodný videem.

Zdivo plastového modelu je vyroben z desek materiálu PVC na které je naneseno dispersní lepidlo, lepidlo na dlažbu ve dvou vrstvách a následně obarveno.

Trávník je z materiálu Polyamid a následně obarven. K zhotovení modelu bylo potřeba více jak hodin za 5roků práce. Model je v měřítku Na modelu vedle věže je vidět freska sv. Kryštofa, která byla v roce restaurována, ale do dnešní doby se nedochovala, smyla se. Dochovaly se pouze obrysy sv. Kryštofa, které jsou vyryty v omítce na zdi zámku. Doprovodné video bude na jaře po dořešení autorských práv k filmu Pohádka o knoflíku.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi byli nápomocni myšlenkou, radou i pomocí při zhotovení tohoto díla. Jaroslav Pánek ze Žirovnice Žirovnice měla také některé docela zajímavé postavy komunální politiky. Jednou takovou býval vlastně až donedávna i Jaroslav Karbaš, kterého pamatuji jako pomenšího usměvavého pána v baloňáku. Narodil se jako jedináček 1. Jeho otec byl profesí řeznický mistr, autor receptury na játrový sýr.

Po ukončení základního školního vzdělání se i on vyučil u svého otce řezníkem a uzenářem. Později si své vzdělání rozšířil studiem na Střední průmyslové škole technologie masa v Praze, kde maturoval v roce Už od roku však pracoval jako řeznický mistr v tehdejším Masném průmyslu v Žirovnici.

V letech - zde byl vedoucím střediska jatek a od roku do odchodu do důchodu pak vedoucím oddělení provozu. Do Československé strany lidové vstoupil v roce Jeho velkým koníčkem bylo zahradničení. Zasloužil se také o renovaci drobnějších památek na Pelhřimovsku např.

Jaroslav Karbaš zemřel ve věku 88 let v Žirovnici Robert Křesťan a Druhá tráva vydávají po covidové přestávce nové album s názvem Díl druhý. Album vlastně navazuje na předchozí desku Díl první z roku tři nahrávky z nového alba byly natočeny již v té době a zbytek na začátku roku letošního.

Na obou deskách má podíl anglický rockový producent Eddie Stevens. Nové album je proto prý plné nečekaných momentů, jak říká sám Robert Křesťan.

Žirovnické ohlasy

O pozadí vzniku obou alb se můžete dočíst v obsáhlém rozhovoru, který s ním vyšel v příloze regionálních Deníků "Víkend" v sobotu Robert Křesťan se narodil Po vyrovnaných zhruba 15 minutách začali mít mírně navrch hosté. První velká šance přišla ve Šel sám na vyběhnuvšího brankáře Koláře, kterému udělal kličku a dal do prázdné branky na Za pár desítek vteřin to pro domácí mohlo být ještě horší, když po nedorozumění středu domácí obrany šel sám na Koláře hostující Skryja, zakončoval ale jen do Koláře.

Zbytek poločasu se dohrával celkem v poklidu a vypadalo to, že do kabin půjdou s náskokem hosté. Ve Vyrovnaná druhá půle byla dlouho bez šancí. Z tohoto stavu se Polná radovala ale jen minutu. Po nejhezčí akci celého zápasu to bylo znovu nerozhodně, když Kučera unikl po pravém křídle a krásně přihrál na malé vápno Cajzovi, který nedal brankáři Dubovi žádnou šanci Utkání se pak zdramatizovalo a oba celky měly možnosti rozhodnout.

Domácí Slavoj naposledy střídajícím Severou v V té době se Polná už jen bránila tlaku domácího Slavoje. Stav se ale už nezměnil a remízu lze považovat celkově za spravedlivou. Bylo to bojovné a dost tvrdé utkání, ale bez vyložených záludností. Těžké utkání pro rozhodčího. Hlavní rozhodčí Kříž výsledek utkání sice neovlivnil, ale bohužel jinak dost často chyboval. Byl dost nejistý a málo rozhodný a i to přispělo v nastavení ke zbytečné hromadné potyčce na velkém vápně hostů, po které byl vyloučen domácí Knotek, zatímco polenský Holub vyvázl jen se žlutou kartou.

Střelci: Podhradský, Cajz - Voráč, Pecina pen. Hradecké dědictví, špatný zdravotní stav a bezdětnost posledního hradeckého vladaře, to vše vzbuzovalo nejen v Čechách velký zájem o sestru Jáchyma Oldřicha z Hradce - Lucii Otýlii z Hradce.

Narodila se 1.

V souvislosti s hradeckým dědictvím se o ní ucházela řada nápadníků např. Habsburského se ale Lucie Otýlie z Hradce rozhodla pro jiného a navíc dosti překvapivého manžela - Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka, se kterým se znala už od dětských let, protože spolu vyrůstali. Byli totiž vzdálenější příbuzní. Po bratrově smrti zdědila veškerý rodový majetek s tím, že podle bratrova vkladu z Ta jinak byla se žirovnickým panstvím v minimálním kontaktu.

Jejím sídlem byl nadále Hradec, kde dožila v tzv. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka nebyl prý žádný krasavec, nebyl ani bohatý, vynikal však inteligencí a byl velmi ctižádostivý.

O něm se však více zmíním až příště. Majetek pánů z Hradce tak přišel do rukou Slavatů. Lucie Otýlie z Hradce zemřela Pohřbena byla v bavorském Altöttingu. K rodu pánů z Hradce přidám závěrem ještě jednu zajímavost. Během července až září roku propuklo v Hradci nebezpečné "morové povětří", před kterým se uchýlila Anna z Rožmberka i se synem Adamem II. Dne Tedy s největší pravděpodobností se malá Anna Alžběta z Hradce narodila na zámku v Žirovnici, kde její matka Anna z Rožmberka strávila i šestinedělí.

Když chtěla ve čtvrtek Anna z Rožmitálu měla v Žirovnici s sebou v srpnu i svého malého vnuka Menharta Lva nar. Ke zmiňované "žirovnické" Anně Alžbětě z Hradce ještě uvedu, že se později provdala za Jindřicha z Valdštejna a po jeho smrti za bohatého Oldřicha Felixe Popela z Lobkowitz, se kterým měla sedm většinou ve svém životě významných dětí.

Zemřela Další historické zastavení bude zhruba až za měsíc u dalších majitelů zdejšího panství - rodu Slavatů, příště něco ale na jiné téma další rodák nebo jiná zajímavost. Jáchym Oldřich z Hradce se narodil Bylo mu jen sedmnáct let, když jeho otec Adam II. Byl tedy nedospělý a musel mít poručníka, kterým se stal Petr Vok z Rožmberka. Jáchym Oldřich z Hradce přebíral rodové dědictví včetně žirovnického panství v nedobrém stavu, dluhy přesahovaly částku kop míšeňských grošů hlavně kvůli otcovým značným stavebním investicím a byl to právě Petr Vok z Rožmberka, resp.

Naše řeč – Jména našich stromů

Karel Havlíček Borovský , vlastním jménem Karel Havlíček Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu , politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů.

V devíti letech odešel na rok do Jihlavy. Od roku studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Osobní zbožnost a také touha po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vedly 19letého Havlíčka k vstupu do pražského kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly — kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním.

Zejména pro svůj příklon k ruštině , v níž byla viděna schizmatická východní ortodoxie , byl 9. Vystupoval rovněž proti celibátu , který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku , kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná.

Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin — Obrazy z Rus. Roku se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Česká včela s názvem Žihadlo. Roku se proslavil ostrou kritikou nového Tylova románu Poslední Čech. První vážnou známostí Karla Havlíčka byla jeho snoubenka Františka Fany Weidenhoffrová — , později provdaná Judmanová. Její zámožní němečtí rodiče měli v Německém Brodu obchod se střižním zbožím.

Vztah se začal rozvíjet po Havlíčkově návratu z Ruska roku Zachovala se řada dopisů, které si snoubenci vyměňovali poté, co Havlíček na jaře odešel do Prahy, v roce stanovoval a odkládal datum svatby. Ke svatbě však nedošlo. S Havlíčkem se seznámila v módním salonu matky jeho přítele, který Karel navštěvoval a kde Julie pracovala.

Jediná dcera Karla a Julie Havlíčkových Zdeňka Havlíčková — zemřela na tuberkulózu jako její rodiče. V revolučním roce odešel z Pražských novin a za finanční pomoci šlechtice Vojtěcha Deyma založil vlastní Národní noviny , [4] které dosáhly velké popularity. Národní noviny byly první česky psaný deník v českých zemích. Ačkoli byl Havlíček jedním z největších zastánců české národní myšlenky , formu revoluce spíše odsuzoval.

Byl si vědom slabé síly Čechů a případných následků, které mohly vrátit politiku o řadu let zpět. Obě tyto obavy se následným vývojem potvrdily. Podílel se na organizaci Slovanského sjezdu , navštívil Polsko a Chorvatsko , aby přesvědčil tamní spisovatele k účasti na sjezdu.

Byl členem Národního výboru. Roku po potlačení povstání v Praze byl poprvé zatčen a několik dnů vězněn. V této době byl totiž ve volbách roku zvolen do rakouského ústavodárného Říšského sněmu.

Zastupoval volební obvod Humpolec v Čechách. Uvádí se jako redaktor. Havlíček nadále vystupoval velmi ostře proti vládě. V důsledku zavedení kaucí na politická periodika byl nucen přestat vydávat satirickou přílohu Národních novin nazvanou Šotek. Po vyhlášení výjimečného stavu nad Prahou a okolím v důsledku tzv. Pro pokračující kritiku vládní politiky byly Národní noviny v lednu pražským vojenským velitelstvím zakázány.

Usadil se v Kutné Hoře , kde založil časopis Slovan , který vycházel dvakrát týdně. Úřední orgány se však snažily jeho dosah komplikovat, redaktor byl sledován, podrobován domovním prohlídkám , několik čísel Slovana bylo zkonfiskováno a s Havlíčkem byly vedeny soudní procesy pro porušení tiskového zákona, což Havlíček ve Slovanu s osobitým humorem komentoval. V reakci na činnost opozičních žurnalistů bylo v létě vydáno opatření, na jehož základě bylo možné zakázat vydávání protivládních periodik, pokud obdrží dvě úřední výstrahy.

Poté, co byly Slovanu tyto výstrahy uděleny, Havlíček sám v srpnu jeho vydávání zastavil.